Prohledat tento blog

neděle 17. října 2010

Jíst, meditovat, milovat

Pokud jde o novou romantickou komedii s Julií Robertsovou, vyzbrojila se proti ní řada kolegů i kolegyň podobným odporem, jako onehdy proti Sexu ve městě 2. S tím jsem měla opravdu mimořádný problém, ale film režiséra Ryana Murphyho mi nevadí (ale také mne nijak zvlášť nevzrušuje) - i když vypráví zase o ženě středních let, která své chování zjevně podřizuje jen tomu, aby se ve filmu něco dělo. 

Ve jménu nepojmenované nespokojenosti opustí hlavní hrdinka Elizabeth Gilbertová dobré bydlo i manžela (Billy Crudup) a posléze milence (James Franco) a vypraví se do světa, aby hledala nový smysl života. Činí to postupně prostřednictvím tří titulních činností, provozovaných ve třech různých částech světa. Průvodci jsou jí tři různí a různým způsobem atraktivní muži: v Římě jí učí italsky mluvit a jíst hezký Ital Giovanni (Luca Argentero), v Indii se ji pokouší do tajemství pokory, odpuštění a meditace uvést postarší, sympatický Texasan Richard (Richard Jenkins) a na Bali hrdinka poznává vytoužený smysl života a skutečnou lásku v náručí přitažlivého Španěla Felipeho (Javier Bardem). 

Už z výběru hereckých partnerů je vám jasné, u koho hrdinka v podání Julie Robertsové může životní naplnění najít: kupříkladu k manželovi se nemůže vrátit už proto, že Billy Crudup není typem herce, kterého by komerčně uvažující producenti hvězdě jejího kalibru mohli vybrat za partnera. Zato Javier Bardem má pro Hollywood momentálně kalibr zbraně hromadného ničení (a nikdo to nevystihl lépe než Woody Allen, když ho obsadil do skeptické romance Vicki Cristina Barcelona). Jíst, meditovat, milovat je tedy tím druhem filmu, jehož vyústění odhadnete předem už při pohledu na obsazení. O co tedy v rámci neobhajitelně nadměrné metráže (140 minut) vlastně jde?     

Nepochybně především o třiačtyřicetiletou Julii Robertsovou, která se už celkem dlouho pokouší najít své nové místo na hollywoodském nebi - a sama nějaký film naposled táhla už před deseti lety (oscarová Erin Brockovich/2000). Jestli máte Robertsovou stále ještě rádi (a to já mám), ulehčí vám to diváckou situaci: pokud se ve vás něco bude bouřit proti tomu, o čem film je a jak bezvýrazně či naivně je vyprávěný, můžete se prostě většinu času radovat z toho, jak jí to v rámci romantického cestopisu sluší. 

V tomto ohledu je samozřejmě nejhloupější epizoda z Indie: Robertsová rozhodně není herečka, která by se dokázala přesvědčivě uplatnit v "duchovním" filmu. Naopak v "poživačné" italské epizodě působí Robertsová tak dobře, že nejspíš zalitujete, že autoři kolem slovesa "jíst" nesoustředili celý film. A epizoda na Bali jen potvrzuje, že nejen herečtí partneři, ale i stylizace tří různých lokalit podlehla tomu nejprvoplánovějšímu cíli: Bali je prvotřídní turistickou destinací a (podobně jako Arabské emiráty v Sexu ve městě 2) na sebe i ve filmu soustřeďuje dovolenkové sny větší části ženského publika.

Mrzí mne v tomto případě, že neznám velmi úspěšnou literární předlohu skutečné Elizabeth Gilbertové - zdá se totiž, že film z (možná docela zajímavé) předlohy nejen plno věcí zbytečně hollywoodizuje, ale že některé věci se jeho tvůrcům vůbec nepodařilo divákům předat. Kupříkladu i František Fuka si myslí,  že hrdinka je cosi jako další hloupá kráva, která neví, co chce, a cestuje si po světě díky penězům získaným bůhvíodkud. Skutečná Elizabeth Gilbertová sice po rozvodu vyrazila na své cesty díky tučné nakladatelské záloze na připravovanou knihu, ale postava, kterou hraje Robertsová, se na počátku filmu živí jako úspěšná spisovatelka (divadelní hra, během jejíž premiéry se zakouká do hlavního představitele v podání Jamese Franca, je napsaná podle její knížky). Filmaři ovšem potom dělají všechno proto, abyste vzápětí zapomněli, že Elizabeth se na svět dívá trochu jiným způsobem s ohledem na svou profesi: představují ji za všech okolností jako "docela obyčejnou ženu", aby se s ní divačky mohly lépe ztotožnit. Sledovat vysokoškolsky vzdělanou spisovatelku, kterak se plácá v citových a názorových zmatcích, by bylo patrně příliš elitářské... 

Jíst, meditovat, milovat je tak nakonec jen tím druhem populistického romantického filmu, který bohužel rezignoval na inteligenci - takže se obrací na ten typ divaček, které si o sobě myslí, že jsou Bridget Jonesová. Samozřejmě Bridget Jonesová 2.    

USA 2010, 140 min., titulky
Režie: Ryan Murphy
Scénář: Ryan Murphy, Jennifer Saltová (podle knihy Elizabeth Gilbertové)
Kamera: Robert Richardson
Hudba: Dario Marianelli
Hrají: Julia Robertsová (Liz Gilbertová), Billy Crudup (Stephen), Luca Argentero (Giovanni), Richard Jenkins (Richard), Javier Bardem (Felipe), Viola Davisová (Delia), A. Jay Radcliff (Andre), Mike O'Malley (Andy), James Franco (David), Tuva Novotná (Sofi)
Premiéra: 14. 10. 

Žádné komentáře:

Okomentovat