Prohledat tento blog

středa 26. března 2014

Noe: Až naprší a uschne

Svěřit režii biblického velkofilmu o potopě světa Darrenu Aronofskému měl být nejspíš dobrý marketingový tah: režiséra s pověstí ambiciózního hollywoodského umělce pro příběh o Noemovi delegovala hlavně vizionářská (nebo spíš pseudovizionářská) Fontána (2006). Starozákonní příběh o posledním poctivém muži, který vystavěl na boží pokyn archu a zachránil na ní před zkázou svou rodinu a dvojice nevinných božích hovádek, se dočkal zfilmování už v němé éře. O tenhle příběh se ovšem filmaři později moc nervali (i když v roce 1999 vznikla televizní minisérie s Jonem Voightem v roli v roli biblického praotce). Aronofsky si téma nejdřív osahal v povedeně úsporném, čtyřdílném grafickém románu (který u příležitosti filmové premiéry začal vycházet i u nás), od velkofilmu z jeho režisérské dílny ovšem nečekejte comicsové zkratky.

Naopak - lakonický biblický příběh Aronosfsky se spoluscenáristou Arim Handelem (který spolupracoval na řadě režisérových předchozích filmů) rozkošatili do podoby hollywoodské vyprávěnky, v níž si ovšem samotné potopy moc neužijete. Hlavní pozornost je ve víc než dvouhodinovém vyprávění věnována čemusi jako psychologicko-eticko-náboženskému konfliktu titulního protagonisty a jeho rodiny. Russellu Croweovi vzhledem k jeho drtivému charismatu a hereckým kvalitám uvěříte prakticky cokoli, Aronofsky ho ovšem žene do tak příšerného dramatu, že s hlavní postavou nejspíš místy ztratíte kontakt (a ke konci vám možná začne připadat srandovně přepálená). Noe je čestný, věřící muž, který nejdřív jen "poslouchá rozkazy" od svého Boha. Usoudí ovšem, že jeho posláním je zachránit zvířectvo a uchovat je pro nový svět, zatímco zdiskreditované lidstvo by mělo vymřít, a to včetně jeho rodiny. Noemova manželka Naameh (Jennifer Connellyová, která se s Crowem sešla už v Čisté duši) je ovšem jiného názoru. Když k tomu připočtete tři syny, kteří si o vymření lidstva myslí svoje, a sličnou Noemovu nevlastní dceru Ilu (která je v comicsu hlavní vypravěčkou a kterou ve filmu hraje Emma Watsonová), máme v dosud semknuté, mírumilovné rodině zaděláno na krvavý konflikt. Nemluvě o úskočném a zištném královském potomkovi neblahého Kaina - Tubal-Kainovi (Ray Winstone), který proti Noemovi a jeho rodině v posledních hodinách existence zkaženého lidstva žene své hnusné hordy. A utopit se nehodlá.

Biblický příběh doznal v Aronofského podání aktualizace a interpretace, k nimž budou mít nepochybně nejjadrnější výhrady věřící komentátoři filmu. Mně osobně přijde Noe jako postapokalyptická fantasy, ve které mají vyvolení protekci u neviditelného, leč všudypřítomného Boha díky svému původu. Jsou to vegetariáni a na těžkou práci na arše mají kamenné transformery (na mou duši - a jsou to navíc padlí andělé). Když je třeba nějaký ten drobný zázrak, objeví se Anthony Hopkins coby hlava rodu Methuselah. Kainovi potomci to mají naopak u Boha polepené, takže jim nezbývá než zůstat bez naděje, žrát maso (i svoje vlastní děti), být neučesaní a špinaví, nechat se brutálně masakrovat od transformerů a nakonec s řevem utonout. (Omlouvám se, pokud to považujete za spoiler.) V pomyslné druhé části se však všechno zkomplikuje ve smyslu naší, soudobé morálky - ale nejsem si vůbec jistá, zda je to k dobru celé věci. Biblický příběh totiž v Aronofského podání ztratil svou nevinnou jednoduchost a proměnil se v efektní, realistické psychologické drámo, jehož etika se mi zdá navzdory všem těm velkohubým řečem a gestům poněkud vyšinutá.

Fikční svět, který Aronofsky stvořil, drží pohromadě vizuálně, vnitřně je ovšem plný rozporů. Nedaří se mi skousnout dělení světa na vyvolené - hodné, nevýbojné vegetariány ctící přírodní zákony a zatracence - zlé, násilnické, masožravé antropocentristy. Vadí mi technofobní podtext Aronofského filmu i podivná (vizuální) snaha smířit Bibli a darwinismus, která prosakuje do líčení stvoření světa, jež Noe nabízí své rodině pro ukrácení oné dlouhé chvíle, než se všechno zkažené lidstvo utopí. Vznosnost celého konceptu o zrození nového, lepšího lidstva se pak opírá vlastně o incest (vím, že to všechno mám vnímat symbolicky, v kombinaci s Aronofského realisticko-vizionářským pojetím jde ovšem o vražedný koktejl). 

Noe bude mít jistě své obhájce a obdivovatele - z mého pohledu ovšem Darren Aronofsky zase jednou něco samolibě a se zálibou ve vznosném kýči spatlal dohromady. To, co byl problém už u Fontány i Černé labutě, mění Noema ve film, o jehož diváckém potenciálu mám stejné pochybnosti jako o úchvatných schopnostech samotného Aronofského.          
             
Noah
USA 2014, 138 minut, dabing, titulky
Režie: Darren Aronofsky
Scénář: Darren Aronofski, Ari Handel
Kamera: Matthew Libatique
Hudba: Clint Mansell
Hrají: Russell Crowe (Noe), Jennifer Connellyová (Naameh), Emma Watsonová (Ila), Ray Winstone (Tubal-Kain), Anthony Hopkins (Methuselah), Logan Lerman (Chám), Douglas Booth (Šém)
Premiéra: 27. března 2014

Žádné komentáře:

Okomentovat