Prohledat tento blog

čtvrtek 16. července 2015

Restaurování české klasiky na MFF Karlovy Vary

Na MFF Karlovy Vary se před čtyřmi lety uskutečnila slavnostní premiéra digitálně restaurovaného historického dramatu Marketa Lazarová. Návrat domácího kinematografického klenotu k divákům se opíral o dlouhodobou koncepci ministerstva kultury, bezprostředně však k němu přispěl festival, který oslovilo technické specialisty z pražské společnosti studia UPP. V roce 2012 podnítil vznik Nadace české bijáky, která během tří následujících let koordinovala a po finanční stránce zajišťovala restaurování satiry Miloše Formana Hoří, má panenko, poetického dramatu Vojtěch Jasného Všichni dobří rodáci a oscarové tragikomedie Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky.

Letos se festivaloví diváci na slíbenou restaurovanou verzi jiného Menzelova populárního snímku – Postřižin – těšili marně. Mezi zúčastněnými subjekty totiž došlo k roztržce, která otřásla jistotami ukotvenými ve smlouvě uzavřené v červnu 2013 mezi Nadací české bijáky, Národním filmovým archivem a společností Film Servis Festival Karlovy Vary. Archiv uvedl na festialu Finále Plzeň Staré pověsti české Jiřího Trnky, na jejichž restaurování se však místo UPP podílela maďarská společnost Magyar Nemzeti Filmalap. NFA si ji vybral v mezinárodní soutěži a podle něj je zkušenější a lépe vybavená pro práci s archivními filmy než kdokoli jiný u nás.

Spory mezi NFA na jedné straně a UPP a Nadací české bijáky na druhé propukly už během restaurování Ostře sledovaných vlaků. NFA byl obviněn, že práce prodražil, neboť předal se zpožděním zdrojové materiály pro digitální skenování. Konflikt, jenž vyvrcholil žalobou, již na Nadaci podal NFA, pokračoval v průběhu loňského roku. Netýkal se jen kompetenčních sporů kolem účetnictví, ale i otázek kolem podoby samotného restaurátorského procesu. Do hry vstoupila i Asociace českých kameramanů, jejíž někteří zástupci tvrdí, že za zesnulé tvůrce by měly na restaurování dohlížet profesní asociace a komory.

NFA zastává „puristickou“ metodu restaurování založenou jen na eliminaci dodatečných poškození na filmovém pásu. Odstranění chlupů, jež se zachytily na kamerové okeničce, či prolínacích značek určených promítači, je podle archivářů zásahem do původní podoby díla. Spíš než o „etické“ otázky jde ovšem o tvrdohlavost, zádrhely v komunikaci – a samozřejmě o finance. Digitalizace slouží hlavně k tomu, aby se „filmové zboží“ znovu mohlo dostat do oběhu, ať už v televizi, v digitalizovaných kinech či na internetu. Restaurování ve špičkové kvalitě 4K je pracné a nákladné (stojí kolem milionu korun). Pouhý digitální přepis umožňující televizní vysílání v HD kvalitě se dá pořídit za pouhé desítky tisíc korun.

Většinovým divákům je však nejspíš jedno, kdo se o novou podobu díla zasloužil a jakým způsobem k ní dospěl. A nebude zřejmě ani vnímat, zda jde o technicky skutečně "ideální" podobu. Varské publikum se tak radovalo z restaurované verze Vynálezu zkázy Karla Zemana - a neřešilo, že se na ní nepodílel NFA, ale Nadace české bijáky ve spolupráci s Muzeem Karla Zemana a Českou televizí. Té se o lukrativní sledovanost postaralo i paralelní uvedení oblíbeného filmu na veřejnoprávních obrazovkách.

(Tenhle text, pokoušející se čtenáře na dané, malé ploše stručně  uvést do současné situace kolem restaurování, jsem psala z Karlových Varů pro E15. Za možnost uveřejnit článek i zde na blogu redakci děkuji.) 

1 komentář:

  1. Podle mě je určitě super, že se takovéto klasiky zachovávají pro příští generace. Pár takovýchto nově zrestaurovaných filmů jsem měla možnost zachytit na České televizi a na velké televizi to opravdu vypadalo dobře. Bohužel právě staré filmy je jedna z mála věcí, na které se dá na ČT koukat. Například zpravodajství už tam nesleduji vůbec, s tím to podle mě jde od desíti k pěti. Přitom dřív patřilo mezi nejkvalitnější. Dnes už raději zprávy sleduji třeba tady: https://www.cerstvezpravy.cz/.

    OdpovědětVymazat