Prohledat tento blog

čtvrtek 20. srpna 2015

Daleko od hlučícího davu: ovce a polibky

V rámci doplňování  filmů, které mi začátkem léta unikly na novinářských projekcích, jsem zašla do kina na Daleko od hlučícího davu (díky Evičce K., že mne vytáhla!). Bylo potěšující, že sál nezel úplně prázdnotou ani pět týdnů po premiéře - a to ani v nezvyklou odpolední hodinu. Diváci věděli, na co jdou, takže si příběh inspirovaný knihou Thomase Hardyho uměli užít. Lákadlem u nové adaptace klasického čtiva (jehož nejznámější adaptací byl asi dosud film Johna Schlesingera z roku 1967) je jméno režiséra ThomaseVinterberga. "Dogmatický" souputník Larse von Triera se dostal hodně daleko od Rodinné oslavy: zdálo se hodně pravděpodobné, že natočí spíš film podobný dramatu o ostrakizaci nevinného muže Hon (2012) než kostýmní milostnou romanci odehrávající se na anglickém venkově v roce 1870.

Ale působí mile a užitečně, že Vinterberg realizoval právě film Daleko od hlučícího davu. Anglická literární klasika, zvláště ta zabývající se láskou, vyzývá k experimentům, které působí dramaticky, pokud jste čtenáři předlohy. Fukunagova Jana Eyrová byla velice hezká, největší výzvou pro adaptátory jsou ovšem už tradičně knihy Jane Austenové. Přinejmenším od Rozumu a citu Anga Leeho, tedy od roku 1995, provokuje sofistikovaná spisovatelka směsí ironie a rezervovanosti: jak dobře ukázala i Pýcha předsudek Joe Wrighta, všechno se točí kolem starého dobrého prvního polibku zamilovaného páru. U Austenové se totiž zásadně nelíbá a všechny touhy a vášně zásadně kypí pod britsky uhlazeným, civilizovaným povrchem. Spojit konvence 19. století se současnou diváckou mentalitou, vyžadující polibky a scény v posteli, je pro adaptátory vždycky výzvou, a od Vinterberga se dalo čekat, že ji neoslyší.

Téma vdavek vzdělané mladé dámy střední třídy se v Hardyho románu představuje skrz moderně emancipovanou hrdinku: Batsheba Everdenová je chytrá, energická a natolik nezávislá, že odmítne nabídku k sňatku od pohledného, sympatického a movitého souseda Gabriela Oaka (do kterého je navíc tak trochu zamilovaná). V popředí majetkových peripetií (Batsheba zbohatne a Gabriel zchudne) se odehrává hrdinčina náročná citová výchova. Posléze jsou ve hře hned tři mimořádně atraktivní nápadníci, z nichž hrdinka  neomylně zvolí toho nejméně vhodného: provdá se totiž za muže, který si troufl ji násilím políbit - povrchního a vznětlivého seržanta Franka Troye. Staromládenecký, plachý soused Boldwood si polibek své milované uštědřit netroufne (zato má ale doma pušku a umí ji v pravé chvíli použít). Letitý potlačený cit mezi Batshebou a Gabrielem se posléze ve vyprávění realizuje právě prostřednictvím polibkové konvence. Jen tak mimochodem, plakáty k Vinterbergovu filmu využívají obou polibkových situací (a stejně "marketingově" si kdysi počínal i autor kresleného polského plakátu ke Schlesingerově snímku).

Kolem polibkových situací, jež jsou v milostném žánru vizuální metaforou kýženého, definitivního splynutí hrdinů, Thomas Vinterberg vytváří útěšnou, eskapickou idylku anglického venkova, v níž je vše v pořádku, pokud jsou v pořádku vztahy postav. Protože Gabriel je povoláním ovčák, očekávané pěkné obrázky z venkovského života zdobí ovce, a to dokonce ještě v mnohem větším množství než v Leeově Rozumu a citu (kde chyběly, jak kdysi ironicky poznamenala oscarová scenárista Emma Thompsonová, pouze v interiérech). Hlavním režisérovým výrazivem jsou ovšem vedle ovcí velmi dobří herci, kteří vyprávějí příběhy svých postav s nebývalou živostí. Středobodem všeho je úžasná Carey Mulliganová (Velký Gatsby), která vdechla Batshebě nezlomnou křehkost. Pokud jde o mužskou trojici, Belgičan Matthias Schoenaerts (Le Notre z Královy zahradnice) je chytlavým Gabrielem dívčích srdcí (i když jeho zemitost je hodně salónní), přestože Michael Sheen mu s přehledem krade sympatie jako nešťastný pan Boldwood. Výborný Tom Sturridge zcela popírá tradiční filmový statut Franka Troye coby padoucha. Daleko od hlučícího davu je tak filmem bez záporných postav, který své napětí generuje od prostého očekávání, za jakých okolností se hrdinka konečně nechá políbit od toho správného muže. Pokud si téhle navenek prostinké zvědavosti chcete užít, tak Vinterbergův film je stále ještě k mání v kinech.  

Far from the Madding Crowd
Velká Británie / USA 2015, 119 minut
Režie: Thomas Vinterberg
Scénář: David Nicholls (podle románu Thomase Hardyho)
Kamera: Charlotte Bruus Christensenová
Hudba: Craig Armstrong
Hrají: Carey Mulliganová (Barsheba), Matthias Schoenaerts (Gabriel), Tim Sturridge (Frank), Michael Sheen (Boldwood), Juno Templeová (Fanny), Jessica Bardenová (Liddy)
Premiéra: 9. 7. 2015     

1 komentář:

  1. Souhlasím bezvýhradně, skvělý film, hrozně jsem si ho užila!!

    OdpovědětVymazat